Tajné přání

19. prosince 2017 v 21:50 | Miluška |  Příběhy uvěřitelně neuvěřitelné

Leželi na zemi, v podivně propletené meditaci, spolu kupa sedmi lidí. Všichni dnes večer přišli na úvodní část workshopu, kde učili lidi tančit srdcem, jak si to sama pro sebe Klárka překládala, název, Přítomnost v tanci. Polovinu večera měli už za sebou. Muž vedle ní měl na její ruce svou paži, jeho částečná tíha začínala být znát. Klára se zhluboka nedechla, a přijmula, že jeho ruka je těžká, silná... Vlastně toužila cítit sílu mužské přítomnosti. Ta tíha jako by se rozplývala spolu s přijetím a spojovala v cosi krásného. On nadzvedl svou ruku, snad aby Klárka mohla uvolnit tu svoji, ale jí se to tak líbilo, že ji zasunula ještě víc pod něj... Mužská síla, jak příjemné, cítit ji takhle, užívala si každý nádech a výdech této báječné přítomnosti, nechtělo se jí ani vstávat, i když byl už čas. Když se konečně postavila na nohy, uslyšela hlas lektorky.
"Najděte si partnera a spojte se srdce na srdce." Pohlédla na muže který stál před ní, jen na sebe lehce kývly. Klára si na tomto semináři chtěla užít mužskou energii a to se jí zatím dařilo velmi dobře. I když mužů tu byla menšina. Lépe řečeno dva.

Oba andělé na sebe pohlédly hlubokým vše říkajícím pohledem a usmáli se navzájem, věděli, že tady moc práce mít nebudou. Obě srdce těchto lidí byla už pootevřená....


Stála tam, a cítila jak se jejich srdce propojují a spojují v jedno, opět příjmala jen to co bylo. Tady v tom obětí to bylo tak snadné. Kláře došlo jak v hloubi duše touží už léta po takové blízkosti. Ještě než se rozvedli, byla už dlouho sama, i když v manželství, přesto se cítila osamělá. Po letech marné snahy aby manželství fungovalo nakonec vše vzdala, chtěla děti a ty měli a tak začala žít jen pro ně. Upadla do agonie. Po roce a půl si toho Ludvík všiml. Jenže pro Kláru už bylo pozdě. Vždy když si zkusila představit společnou budoucnost s Ludvíkem přepadal ji jen zmar. Bylo by to jako nosit vodu v cedníku. Odcizily se natolik, že i obejmout vlastního muže jí dělalo problém.

Dojetí ze smutkem, pomalu pomalinku vstupovali do jejich očí. Zabořila hlavu ještě hlouběji do jeho ramene a nechala slzy pomalu stékat po tváři. Nebyla si jistá jestli se někdy cítila tak bezpečně se svým bývalým mužem, jako právě teď. On tu stál téměř neznámý, ano představil se hned jak přišel, že je Pavel. Něco na něm se jí hned líbilo. A teď tu stál a objímal ji tak pevně jak potřebovala. Snad jako by jí četl myšlenky. Věděla že tohle je to po čem touží celé léta. Co už je tak nějak sama. S ludvíkem měla vždy pocit že ji jen ve svém obětí strpí, jako by objímala sochu. Ale tento neznámý muž.... Slzy se hrnuly do očí víc a víc. Stál tu a byl tu zkrátka pro ni. V tento okamžik, Klára ani nic víc nepotřebovala.

Ludvík nikdy nebyl, na žádné pozornosti, zdrobněliny jmen ani nic jiného. Její muž se bál se že nebude dost chlap. Proto jí to zakázal ani miláčku mu říct nesměla. Tím nikdy nebyl. Poslední léta si uvědomovala, že má doma spíš chlapečka. Někdy si říkala kdo je mentálně straší Ludvík nebo její syn? Až jednou přišel a řekl že se setrou v jedné domácnosti žít nebude, buť s tím něco Klára udělá nebo rozvod. Tenkrát nevěděla čeho se bojí víc, obě varianty byli nepředstavitelné. Ale dávat své tělo muži, bez lásky byla ta horší z nich.

Přitiskla se k němu ještě víc, věděla, že může. On reagoval tak pohotově, to pevné mužské obětí bylo opravdu moc příjemné. Měla pocit jako by se opravdu jejich srdce spojily v jedno. Skrz své dlaně poslala Pavlovi trochu své duhové energie... Malý nenápadný vědomý dotyk.

Andělé se na sebe smály a oči jim zářily radostí, každý se vznášel a přitom byl přimáčknutý na jednom ze svých svěřenců. Nakonec si oba podali ruce, a tak se tu objímaly čtyři krásné bytosti, plné lásky.

Klára se dostala tak hluboko, až ke své duši. Ano tohle je mé nejniternější přání. Jen tak tu stát a cítit muže tu mužskou sílu, která mi dávat pocit, čehosi, co do sebe dokonale zapadá. Kdo ví co to je. Chtěla bych žít opravdové partnerství. Partnerskou lásku. Vrstva za vrstvou se jí odkrývala sama od sebe. Slzy dál tekly po tváři. Bylo jí to jedno téměř je necítila, i když tušila že on ví že pláče... Nic neříkala byla dál ve svém niterném procesu uvědomění si, chci žít lásku! Ukazovat ji dětem. Být sama láskou. Jak jak se tohle mohlo stát. Ví přeci už dávno že mým smyslem života je přeci láska. Tento seminář měl téma strom přání. Klářino přání na nic nečekalo vyjevilo se jí velice, velice rychle, jaká novinka, byla jím LÁSKA!

Andělé povolily obětí a začali se točit radostí kolem těchto dvou lidí, jako malé děti, kolo kolo mlýnský za čtyři rýnský, broukal si Daniel.

Později, mohly vybírat se seznamu, přání, Kláře to přišlo tak moc zbytečné, přesto se rozhodla neprudit a neptát se, zkusit udělat co chce lektorka. A tak seděla tiše nad seznamem těch nejúžasnějších přání a nevěděla co nevybrat a systém vyškrtávaní nezabíral... Chci dát dětem milující domov? Nebo být jemná. Nebo mít léčivé a samoléčivé schopnosti, lásku jednoho muže nebo lásku více milenců... čtyřicet takhle úžasných přání které, které??? Nakonec přeci jen Klárka dospěla k výsledku. Tím byla Láska a s ní související přání milovat a být milována. Klára si nebyla jistá zda to stihne ještě v tomto životě.

Daniel se naklonil ke své svěřenkyni a zašeptal tiše neboj se miláčku to zvládneš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ╬ Gothic Soul ╬ ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 19. prosince 2017 v 22:17 | Reagovat

Pěkný:-) aj blog

2 ╬ Gothic Soul ╬ ╬ Gothic Soul ╬ | E-mail | Web | 19. prosince 2017 v 22:17 | Reagovat

Spřátelíš blog?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama