Každé ráno děkuji...

18. října 2014 v 22:47 | Miluška |  Řádky na téma týdne






Tak jsem přemýšlela který den v životě bych chtěla změnit, a že jich za těch několik desítek let nebylo málo. Jenže ať jsem uvažovala jak chtěla, nakonec jsem docházela vždy ke stejnému výsledku.

Já bych ve svém životě neměnila ani jeden jediný den. Ani jednu hodinu, ba dokonce si troufnu tvrdit ani jednu minutu. Všechny dny jsem si zažila a prožila tak jak jsem měla. Ať už byli dobré nebo zlé, utvářeli ze mě člověka kterým jsem právě teď. Tak proč něco měnit?

V mém dětství, bylo hodně dnů když jsem se někde ztratila. Ale i tyhle dny byly úžasné. Naučily mě mít víru v dobré lidi. V to že je o mně postaráno ať už se se mnou děje cokoliv.

Jeden soused, mého strýčka, mě vozil asi hodinu po sídlišti autem. Jen pro to abychom našli kde bydlí má sestřenic. Vstal v neděli ráno v sedum hodin!

Jindy jsem se rozbrečela v autobuse, který jel jiným směrem než jsem já chtěla. Lidé se mi složily na jízdenku zpět domů když jsem zajela.

Jo bylo tu i hodně dnů, kdy jsem spadla z kola. Odřela jsem si během těchto pádů hodně míst na svém těle, přesto jsem kolo vždy milovala a vždy milovat budu. Stejně jako mého protivného bráchu. On a to kolo mně naučily opravdu bezpodmínečné lásce.

V dospělosti těch dnů, třeba i těch horších bylo zřejmě taky dost, jen už mně tak nějak splívají. Každý jeden mě cosi dal a naučil. Já bych nevrátila jeden jediný ani neměnila. Snad i pro to, že je jen a jen můj.

Další důvod je, totiž zastávám názor že malým změním velké. A tedy jeden zdánlivě nepříjemný den kdy mě třeba vyhodily z práce, může mít na můj život nedozírné následky. A proto bych si raději své hezké i méně hezké dny ponechala tak jak jsou.

Snad právě pro to každé ráno těsně než otevřu oči děkuji za ten nadcházející ať už čímkoliv úžasný den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama